Pro všechny lidičky =)
Úryvek z My dva spolu - Joshua Harris
Aktuálně čtu se svým přítelem tuto knížku. Nemáme ji zatím celou dočtenou, takže nemůžu říct jaká přesně je. Jsme teprve na začátku. Nicméně během včerejšího čtení se mě tam dotkl jeden úryvek. A nemůžu se s ním nepodělit. ;-) (Jako obvykle, že =D)
"Otázka zní: Jak mám poslouchat Boží přikázání a dodržovat Jeho zásady, když se okolnosti mého života tolik liší od životů ostatních lidí?
Představte si, že jste studenty výtvarné školy. Spolu s desítkami dalších studentů se učíte u malířského mistra. Jednoho dne vám tento malíř ukáže svůj obraz. Je to nádherná práce a on chce, aby jej každý z vás napodobil.
Právě se chystáte začít, když se ohlédnete na svého souseda. Překvapí vás, že má v ruce silnější štětec než vy a že jeho plátno má úplně jiné rozměry. Rozhlédnete se po ostatních.
Někteří mají akrylové barvy, zatímco jiní mají vodové barvy a další dokonce olejové. A každý má k dispozici úplně jinou paletu barev. I když máte všichni stejné zadání, každý má pracovat s naprosto odlišným materiálem.
To vás trochu znervózňuje. Někteří studenti dostali materiál, který byste si přáli vy sami. Proč ho dostali právě oni? Nejste jediní, kdo si všiml rozdílů. Zvedá se nějaká ruka. Dívka vlevo od vás, která má před sebou jen roztřepený štětec a tři nevýrazné odstíny modré je viditelně vyvedena z míry. "To není spravedlivé," říká učiteli. "Jak mohu napodobit váš obraz, když lidé kolem mě mají na výběr mnohem víc barev?"
Učitel se usměje. "Nestarej se o ostatní studenty," říká, "Pro každého z vás jsem štětce i barvy pečlivě vybral. Důvěřuj mi, Máš všechno, co potřebuješ, abys mohla své zadání splnit. Pamatuj, že tvým cílem není vytvořit obraz, který je kopií práce tvého souseda. Tvým úkolem je dělat, co můžeš, s materiálem, který jsem ti dal, abys vytvořila věrnou kopii mého obrazu."
To je naše zadání pro milostné vztahy. Bůh nás nežádá, abychom se navzájem napodobovali, ale abychom zaměřili svůj pohled na našeho Mistra Ježíše Krista a abychom do milostných vztahů dali všechny síly způsobem, který věrně odráží Jeho charakter a jehož cílem je touha Jej oslavit.
Tak, jako zmínění studenti dostali různé náčiní a barvy, i my všichni máme velmi rozdílné životy. Lišíme se od sebe věkem, kulturním prostředím, ve kterém se pohybujeme, a okolnostmi našeho života. Někteří z nás mohou do svých vážných známostí zasvětit rodiče, jiní nikoli. Někteří z nás mohou s druhou osobou přirozeně rozvíjet přátelský vztah v rámci skupiny vrstevníků v církvi nebo ve škole. Jiní takovou možnost nemají a nezbývá jim než svůj zájem jasně vyjádřit. Někteří z nás zvažují možnost uzavření manželství poprvé, zatímco jiní prošli utrpením rozvodu a váhavě se připravují na vstup do druhého svazku.
V takových chvílích potřebujeme důvěřovat svému Mistru. Všichni se můžeme spolehnout na to, že Bůh má naše životní situace pevně v rukou. Nehledě na to, kde právě jsme, nebo jaké chyby jsme v minulosti udělali, nám dává všechno, co potřebujeme, abychom ho mohli právě teď oslavit. "
PS: ten text sem nepřepisovala, ale okopírovala sem ho z netu z http://annief715.blog.cz/1011/my-dva-spolu
Zobrazeno 2726×
Nebudu se s Tebou hádat. Každý asi v Bohu vidíme někoho jiného. Přikazuj si jak chceš. Setkal jsem se už s tolika lidmi, kterým se "přikazovala láska", že byly naprosto znechuceni Bohem i vírou. Myslím si, že jedním z největších problémů dnešního prožívání víry je neofarizeismus, který jsi před chvilkou předvedl.
Končím s debatou a přeji pěkný den - pokud to tedy přikázání vůbec dovolí.
Bededikt XVI. v Deus Caritas est píše krásnou věc: "„přikázání“ lásky se stává možným jedině proto, že to není pouze požadavek: lásku lze „nařídit“, protože předtím byla darována." (DCE 14) Boží "přikázání lásky" nás k lásce uschopňuje! A to dvěma způsoby: (1.) v Eucharistii se nám v aktu lásky dává Boží Syn a naše odpověď v lásce k Bohu a druhému Eucharistii "dokončuje"; bez toho by byla "neúplná". (2.) Bůh nám při křtu dává dar svého Ducha - Lásky, který naše srdce uschopňuje k lásce. Bůh nás činí schopnými milovat svou milostí. Svým "příkazem" "miluj!" z nás "tvoří" bytosti schopné svobodně milovat.
Svatý Augustin proto říká: "(Bože): dej, co přikazuješ, přikazuj, co chceš." A tak můžeme spolu s ním říci: "Bože, přikaž mi lásku, abych jí byl schopen!"
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.